Pro ty co by neznali tu pověst, tak ve třetihorách zde byla silná vulkanická činnost a díky ní je zde hora Říp, jejíž jméno pochází ze staroslovanského jazyka a neznamená nic jiného, než hora. A na ni aspoň podle Kosmovy kroniky vystoupal praotec Čech, rozhlédl se (tehdy asi nebyla tolik zarostlá stromy) a hovořil, že zde v této krajině se hodlá usadit.
Cesta pokračuje. Zjišťuji, že moje závislost na sprše je značná, po třech dnech putování už smrdím i sám sobě a tak není divu, že už i ve čtvté cenové mi nechtějí dát ani pivo. Aby se se mnou dalo do řeči nějaké mladé děvče, to nehrozí vůbec.
Už se blížil večer a já s batohem na zádech procházím jednou malou vesničkou, kterou by stěží našel někdo aspoň na mapě. Uprostřed návsi vysedává partička postarších dam (předponu PO- nahraďte slovem HODNĚ) a já jsem považován hned za nevychovance, jelikož neumím ani pozdravit.
"To se omlouvám, ale já vyrůstal ve městě, tam se nezdravíme, to bychom se uzdravili," snažím se sám sebe omluvit.
"Jenže tady jsi na vesnici, chlapče," nenechají mě vydechnout.
"Tak tedy dobrý večer."
"Dobrý večer, a pojď si s námi dát šampus, dneska slavíme," a už skoro dostávám skleničku do ruky.
"Děkuji pěkně, ale já si raději zajdu támhle do hospody na pivo, to je přeci jen o něco chutnější," s díky odmítám.
"Hm, tam je zavřeno, nejblíž je to k Trumpetovi, ale tam už nedojdeš, tak si sedni a já ti to pivo přinesu, doma jich pár mám..."
Uběhlo hodně času než se všechno dopilo, než babičky doškytaly a než jsem se odebral ustlat si na místní louku. V noci se pak ještě kochám krásnou hvězdnou oblohou - a SAKRA, to znamená, že jsem si zapomněl rozdělat stan...
Žádné komentáře:
Okomentovat